Druhý den ráno zašel Kabuto za Yunou s tím, že se má dostavit za Orochimarem. Když vstoupila dovnitř, její pohled padl na Sasukeho tvář. Jen se ušklíbla a raději se podívala na Orochimara.

"Mám pro tebe tvou první misi. Zajdeš do země Údolí a vyzvedneš si od jednoho chlápka svitek.Bude na tebe čekat v hospodě U Dvou Fazolí. Tam ho někde najdeš," s těmito slovy podal Orochimaru Yuně mapu.

"A on?" ukázala na Sasukeho. "Doufám, že nepůjde se mnou!"

"Toho se nemusíš bát," pousmál se Orochimaru. "Nevím, jestli tě to potěší, ale na tuhle misi musíš jít sama. Já, Kabuto a Sasuke jdeme na trochu jinou misi."

"Uff!" oddychla si Yuna a vydala se pryč z místnosti. Po cestě se ještě zašeptala Kabutovi: "Upřímnou soustrast!"

Yuna se do večera připravila a ve zbytku času si ještě promyslela cestu. Rozhodla se, že hned druhý den časně z rána odejde. Vesnice nebyla daleko, takže pokud by nenastaly žádné komplikace, mohla by tam do večera být.

Ráno si Yuna vzala batoh a otevřela dveř

Uvnitř nikdo nebyl až na hostinského. Yuna k němu přistoupila a zeptala se:

"Co se tady v té vesnici stalo? Není tady ani živáčka..."

"Potkaly nás zlé časy. Už měsíc nás tady zužuje nějaké monstrum. Nikdo neví přesně jak vypadá, ale nikdo se neodvažuje vyjít ven z domu. Před týdnem jsme vyslali posli pro ninji z Konohy, ale ještě nikdo nepřišel a nemáme o nich žádné zprávy."

Yuna se zamyslela. Stejně tu musela počkat, než přijde ten údajný chlapík se svitkem. Zeptala se, jestli tu někde najde ubytování a hospodský jí hned nabídl pokoj.

Ráno se Yuna šla projít po vesnici. Neviděla tu zde nic nepřirozeného až na to ticho. Když už se vracela zpátky do hospody, uslyšela divné zachrčení. Podívala se směrem, odkud ty zvuky vycházely a přikrčila se za nejbližším stromem. Ohlédla se a v tom spatřila obludu. Nedokázala přesně určit, co to je za tvora. Hypnotizovaly ji velké černé oči a pod nimi se stkvěly obrovské zuby. Celá byla porostlá chlupy a vydávala ne příliš příjemné zvuky. Zaváněla zatuchlinou a potem a z huby jí odtékaly sliny. Jinak měla tvar těla podobný psovi. Yuna se ovládla a přestala koukat zrůdě do očí. Nemohla si pomoct, ale hrozně jí ta obluda připomínala Sasukeho. Při této myšlence se musela zasmát. Hodila po obludě kunai, který se jí zapíchl přímo mezi oči. Obluda zaskučela, otevřela tlamu a rozběhla se za Yunou. Ta v poslední chvíli uhnula. Obluda se otočila a znovu si to namířila za pachatelem její bolesti. Na to už ale byla Yuna připravená. Vytáhla katanu a při vyhýbání se supějícímu monstru, usekla mu hlavu. Yuna odvrátila hlavu od těla mrtvé zrůdy a vydala se pryč.

"Stůj!" ozval se za ní výhružný hlas. Yuna se otočila a před ní stála černovlasá žena s bledou tváří a výrazně rudými rty.

"Zabila si mi mého mazlíčka! Za to zaplatíš!" rozkřičela se a při tom dělala nějaké pečetě. Yuna vyvedená z jejího vzhledu, že se úplně zapomněla bránit. Žena jí zmizela z očí. Zem kolem ní se začala houpat a Yuna spadla. Před ní se objevil obraz jejího nevlastního otce, jak vyděšeně zírá do Orochimarových očí.

"Vydejte mi ji!" zachraptil Orochimaru.

"V žádném případě!" vykoktal ze sebe její nevlastní otec a snažil se, aby to vypadalo co nejvýhružněji.

"Když mi ji nedáte po dobrém, tak si ji vezmu po zlém."

Orochimaru vyvolal obrovského hada. Had se podíval na člověka před ním, přiblížil se k němu a slupl ho jako malinu.

"Dobrá práce!" promluvil k hadovi Orochimaru a odešel z místnosti.

Yuna začala křičet. Z této představy se jí zvedal žaludek. Potom uslyšela ženský smích.

‚Musíš se tomu postavit!‘ pomyslela si Yuna. Po chvilce úsilí se iluze zpřetrhala a ona zase stála před ženou.

"Hm, dokázala si se dostat z mého genjutsu. Zajímavé. Ještě nikomu se toto nepodařilo. Ale stejně si slabá. Nic proti mně nezmůžeš!" žena svá slova potvrdila smíchem a už se připravovala k dalšímu útoku.